Zajímají mě souvislosti mezi jídlem a zdravím. Ráda se cítím dobře ve svém těle a chci, abychom já i moje děti byli zdravé. Proto vařím bez lepku, mléka a cukru.

Zdravou stravu jsem nikdy moc neřešila. Pod tím pojmem jsem si představila jen to, že bych měla občas jíst trochu ovoce nebo zeleniny. Ale snídala jsem croissanty s cappuccinem a po večerech se cpala zmrzlinou (a vypadala podle toho).

Když moje prvorozená dcera přecházela na pevnou stravu, postupovala jsem podle doporučení pediatra – tedy skleničky, mléčné výrobky, dětské sušenky a barevné pseudojogurty. Ani mě nenapadlo řešit to jinak.

Stravu jsem vůbec neřešila, dokud…

… se moje malá holčička nezačala škrábat. Nejdřív to byla jen taková krupička, ale rychle se to zhoršovalo. Zakrátko z toho byl ekzém na rukách, nohách a často i tvářích a nám začalo peklo:

Vyzkoušeli jsme všechny možné zklidňující mastičky, ale nakonec jsem ji musela koupit rukavice na noc, protože ve spaní byla schopná se rozškrábat tak, že mi ráno bylo do breku. Z pohodové holčičky bylo během dvou měsíců nervózní rozškrábané dítě.

Nechtěla jsem se smířit s tím, že moje holčička bude muset žít s rozškrábaným tělíčkem.

Chtěla jsem jí pomoct za každou cenu, a tak jsem ji objednala k homeopatickému lékaři. Moc jsem nevěřila, že by nám mohl pomoci, ale nebylo co ztratit. Právě tento lékař a jedno netradiční vyšetření nám pomohlo. Upozornil mě na rozšířené jazykové pohárky a udělal testy na potravinové nesnášenlivosti.

Za pár dní byly výsledky. Je alergická na bílkovinu kravského (a jakéhokoliv živočišného) mléka – kasein.

Nejdřív to pro mě byl šok. Hned potom obrovské naštvání na dosavadní lékaře. Proč to proboha nikoho ani nenapadlo? Mohli jsme si ušetřit zbytečné trápení.

Ale také jsem viděla světlo na konci tunelu, a to bylo nejdůležitější.

Jen jsem si vůbec nedokázala představit, co budeme jíst. Jediné, co jsem věděla na sto procent, bylo to, že do toho půjdu s Aničkou a nenechám ji v tom samotnou...

Byl to můj nový cíl  

Chtěla jsem spokojenou rodinu u jednoho stolu, bez kapky mléka. Každý večer. Říkala jsem si, že když v tolika zemích na světě existuje pestrá strava bez jediného chovu krav, tak my to musíme zvládnout taky.

Anička měla za necelý měsíc (!) kůži jako novou, ekzémy se hojily a hlavně – žádná další ložiska se jí netvořila. Brzy už žádnou zklidňující mastičku nepotřebovala. Tohle neuvěřitelně rychlé zlepšení mi dodávalo velkou sílu.

Když vám vlastní děti ukáží cestu…

Ukázalo se, že dodržovat dietu společně s Aničkou bylo skvělým rozhodnutím. Zatímco jí se zlepšila kůže (a drasticky i nálada), já jsem začala krásně hubnout. Úplně přirozeně, bez práce! S dvouletým dítětem jsem vážila méně než „zamlada“ (52 kg). Najednou jsem se cítila dobře ve svém těle.

Když to zažijete, tak není co řešit. Stále více mě zajímalo všechno okolo jídla a jeho vlivu na zdraví. Výrazné omezení cukru už bylo jen otázkou času.