A nezbláznit se z toho… 🙂 Protože naučit se vařit zdravě a tak, aby to všem chutnalo, není vůbec jednoduché. Hlavně, pokud se snažíte vařit co nejzdravěji nejen pro sebe ale také pro zbytek rodiny, která je zvyklá jíst “normálně“.
Proto jsem pro vás napsala tento článek, ve kterém najdete 5 vyzkoušených tipů, kterými se řídím. Jsou jednoduché a určitě je dokážete využít.
Já jsem měla na začatku hned dvě velké výhody. Tou první byl osvícený partner (který sice nejí úplně zdravě, ale aspoň se snažil jít dětem příkladem). Druhou velkou výhodou byl fakt, že když jsem se pustila do ozdravení jídelníčku, tak byli děti ještě malinké. Ale i tak je to někdy pěkně těžké.
Níže najdete několik mých vyzkoušených způsobů, jak dostat více zdravého jídla na rodinný a stůl a nezbláznit se z toho. Věřím, že vám budou k užitku. 🙂
Já vím, je to těžké.
Sama jsem se nejdřív strašně snažila. Ze dne na den jsem rozhodla za celou rodinu, že od následujícího dne budeme jíst všichni zdravě. Byla jsem doslova posedlá a chtěla jsem pro všechny jen zdravá a vegetariánská jídla. Trávila jsem tehdy hodiny v kuchyni a vyhodila spousty nepovedeného jídla. (Dnes maso i ryby jíme)
Z průměrné ženy, která moc nevařila (a když už, tak jedině z masa, mléka, sýrů, mouky a cukru – tedy dnešní zažité představy rozmanité stravy), se ze mě doslova přes noc stala spíš průměrná kuchařka polévek. To bylo totiž jediné, co mi ze začátku šlo.:-)
Jenže můj bývalý partner je Ital a polévky dokáže večeřet maximálně 2x za týden. Polévky zde zdaleka nehrají takový prim jako u nás. Takže 2x týdně byla pohoda, zbytek týdne byl ve znamení honby za recepty a zmateného vaření tak, aby byla celá rodina aspoň trochu spokojená. Ale…
Rodina moc spokojená nebyla. Partner chtěl normální jídlo. Malá dcerka klidnou a vyrovnanou mámu. Ale na to už bylo pozdě, byla jsem posedlá zdravou stravou za každou cenu a nějakou dobu se se mnou nedalo mluvit téměř o ničem jiném.
Dopadlo to tak, že já s dcerou jsme přežívaly na rozmixovaném kašo-zeleninovém-něčem a partnerovi záhadně přibylo důležitých pracovních večeří. Ano, bohužel se mi podařilo úplně rozbít rodinnou pohodu kvůli zdravému jídlu.
Po krátké době mi takové jídlo začínalo pěkně lézt krkem. Úplně jsem v sobě potlačila gurmeta, který potřebuje nejen dobré a rozmanité jídlo, ale hlavně pohodu u společné večeře.
Naštěstí jsem se vzpamatovala brzy a věci se pomalu daly do pořádku.
V době rozmixované zeleniny na sto způsobů se ale stala jedna zásadní věc, ze které čerpám dodnes. A tou je to, že má dcera je zvyklá na polévky a může je klidně večeřet denně. To je skvělé. 🙂
Dodnes to velmi oceňuji – dá se tak velmi lehce vyřešit alespoň jedno zeleninové jídlo denně “bez boje“. A navíc jde i příkladem mladšímu sourozenci.
Já jsem mezitím zařadila pro sebe a hlavně partnera občas něco jiného. Něco, na co byl zvyklý a doma mu teď chybělo. I když to bylo v totálním rozporu s mojí novou filosofií.
Já jsem se vyhýbala mléku a mléčným výrobkům kvůli kojení, ale pro něj jsem občas připravila něco extra. Třeba jsem mu koupila pořádný kus sýru, nebo připravila nějaké “normální jídlo“, takže věděl, že to bylo připravené jen pro něj.
Bylo to trošku náročnější na přípravu, ale stálo to za to. Protože tehdy se něco změnilo.
Opustila jsem svůj vysněný obrázek spokojené rodiny u jednoho stolu, kdy má každý, včetně dětí, na talíři to samé a všichni jsou spokojení.
Udělala jsem krok směrem k němu a on udělal ještě větší směrem ke mně. A pak to najdnou šlo… pomalu, samozřejmě. Ale šlo.
Kdyby mi tehdy někdo čekla, že jednou budu tvořit recepty, napíšu několik e-booků a vydám tištěnou kuchařku, tak by mě to asi hodně pobavilo. 🙂
Tohle je naprosto geniální a jednoduchý krok. Ale musíte se domluvit jak s partnerem, tak s dětmi. A hlavně se toho držet.
Jsem si jistá, že časem propadnete přípravě zdravých sladkostí tak, jako se to stalo mně. Ale nestane se to ze dne na den a už vůbec ne dětem. Takže zatím zkuste zavést jednoduché pravidlo:
Zrušte sladkosti za jídlem, ale dopřejte si je k odpolední svačině.
Jestli chete inspiraci na jednoduché a zdravé sladkosti, mrkněte na mojí kuchařku Chutně bez lepku, mléka a cukru. Je v ní přes 60 jednoduchých receptů – a z toho spoustu zdravých sladkostí. 🙂
A nakonec páté a podle mě nejdůležitější doporučení na závěr:
Zdravě jíst a zdravě vařit je cesta. Není to závod ani žádný časově omezený program. Je to dlouhodobý způsob přemýšlení nad jídlem. Když vám to jeden den nevyjde, protože jste na oslavě nebo někde na večeři s partnerem (a dáte si pěkně na noc obrovský čokoládový zákusek), nevadí. Také se mi to občas stane. Důležité je to, co jíte denně.
Takže hlavně žádné výčitky, už jste to snědli a nejspíš to nebylo naposled. 🙂 Důležité je neudělat si z toho pravidlo a na Vaší cestě zdravé stravy s radostí pokračovat.
Mějte se krásně a přeji hodně nápadů na zdravé vaření!
Maria